Anotace

Přednášky a besedy

(prozatím podle abecedy, později i podle dne a času přednášek)

Nesmrtelnost ve světě J. R. R. Tolkiena

Asník Lukáš

Nesmrtelnost, dlouhověkost a smrt jsou ústřední témata Tolkienova díla. Seznámíme se s nesmrtelnými a smrtelnými rasami a bytostmi. Povíme si o způsobech, jak lze délku života prodloužit. Prozkoumáme, jaké otázky a problémy nesmrtelnost do Tolkienova světa přináší.

To nejzajímavější z portugalských legend

Hloušková Zuzana

Přednáška o zajímavých portugalských pověstech, legendách či pohádkách a o tom, jak inspirovaly české autory fantastiky k povídce do antologie Ozvěny portugalských legend. Víte, co má společného Odysseus a Lisabon? Nebo jak odčarovat zakletou Maurku? A proč se po celém Portugalsku rozrostly mandlovníky?

Ničitelé světů

Koutný Martin

Autoři fantastiky dovedou vytvořit až neuvěřitelné světy. Dovedou ovšem vynalézt i řadu

sofistikovaných způsobů, jak tyto světy zničit. Války, kosmické a ekologické katastrofy, invaze

mimozemšťanů…

Jaké apokalypsy tedy najdeme v české fantastice 20. Století?

Motivace ke zlu

Kovanicová Tereza

Co je to vlastně zlo? Potřebujeme ho, jako autor? Chceme ho, jako čtenář? Ale jistě! Zlo nás fascinuje už odmalička. V pohádkách dělí svět. Ale skutečný život je složitější. A zlo není neměnné.

Finské mýty, monstra a duchové

Lukačovičová Lucie

 když jsou v létě finské noci krátké, pořád se najde dost času na řádění nejrůznějších přízraků a nestvůr. Přijďte si poslechnout spisovatelku a cestovatelku Lucii Lukačovičovou, pokud vás zajímá, jak přežít Midsommar.

Uklidíme kosmický nepořádek?

Majer Dušan

Kolem Země krouží stovky milionů kusů kosmického odpadu – od vysloužilých družic a horních stupňů až po jejich úlomky. Jak kosmické smetí vzniká, je opravdu tak nebezpečné, že nám zabrání v letech do kosmu a jaké máme možnosti jeho likvidace?

Temný středověk v barvě

Málková Hana

(Až příliš) pestré barvičky.

(Až příliš) pohlední hrdinové.

(Až příliš) mnoho výchovných přesahů…

Jakkoli se může zdát, že na přetřes přijdou „brakové animáky“, není tomu tak. Řeč bude o vysoce kvalitních dílech středověké literatury a ta má prostě svá specifika. Čeká nás povídání o kontrastech, drahých kovech i barvách vlasů a třeba se dozvíte i to, jakou roli v tom všem vlastně hrály slepice.

Paroplavba, jeden z fenoménů doby Julese Vernea

Novotný František

Život Julese Vernea je neoddělitelně spjat s první průmyslovou revolucí, když autor verneovek patřil k těm, před jejichž užaslýma očima se rodily vynálezy století páry, a ty ho natolik okouzlily, že je učinil východiskem své literární tvorby. Tou nejvlastnější inovací tehdejší doby sice byla železnice s parními lokomotivami, jež lidem masově zpřístupnila nitra kontinentů, avšak ještě romantičtěji musela na chlapce, který se narodil a strávil dětství v přístavu Nantes, působit paroplavba, jež si pravidelnou dopravou podrobila i nekonečné oceány.

Byly to parníky, které se staly skutečnými leviatany moří a jejichž panenské plavby okupovaly titulní stránky novin, takže nemohly zůstat mimo zájem spisovatele, jenž si navíc umanul, že napíše cyklus Podivuhodných cest, zhusta konaných právě těmi úžasnými stroji poháněnými párou. Ten největší hold jim Jules Verne složil v románu Cesta kolem světa za osmdesát dní, nicméně lodě, jak plachetnice, tak parníky, se objevují i ve většině jeho dalších děl a přinejmenším dvě se dokonce přímo na parnících odehrávají.

Román Trampoty páně Thompsonovy líčí vlastně jednu z prvních výletních plaveb a spisovatelův parník Seamew je přímým předchůdcem všech dnešních luxusních výletních parníků s tisíci turistů na svých početných palubách. Dnes sice již víme, že tento román napsal ve skutečnosti spisovatelův syn Michel Verne, ale přesně v otcově stylu a jeho duchu. V druhém románu, Plující město je pak hlavním hrdinou skutečný obří parník Great Eastern a je známo, že než se Jules Verne do psaní této knížky dal, opravdu se svým mladším bratrem Pierem Paulem, námořním kapitánem, se na tomto divu světa v roce 1867 plavil z Liverpoolu do New Yorku. A také sám byl aktivním „parním mořeplavcem“, když po jistou dobu vlastnil parní jachtu, s níž vykonal několik plaveb po Středozemním moři.

Paroplavba tedy nedílně patří k životu Julese Verba, je jedním z fenoménů doby, v níž žil a psal, takže přednáška Františka Novotného umožní milovníkům Podivuhodných cest lépe poznat a pochopit svět, který jejich tvůrce obklopoval a jímž se nechal ve svých dílech s tak epochálním úspěchem inspirovat.

Jules Verne – otec světové sci-fi a jeho vliv na českou kulturu

Procházka Jiří – JWP

aneb největší steampunkový spisovatel z pohledu finančního, divadelního i kosmického. Jiří Walker Procházka Vás za bohatého obrazového doprovodu provede známými i méně známými fakty a souvislostmi ze života našeho scifistického prapředka a jeho doby.

Stane se Blue Origin „druhou SpaceX“?

Přibyl Tomáš

Stometrová raketa New Glenn, série sond na Měsíc, lunární modul pro astronauty programu Artemis, orbitální stanice, vlastní pilotovaná loď, tisíce komunikačních družic Kuiper…

Toto všechno a mnohem více je soukromá firma Blue Origin, kterou vytvořil a vede americký podnikatel Jeff Bezos. Zakladatel Amazonu má prakticky bezednou kapsu, ale budou jen neomezené finanční zdroje na jeho velkolepé kosmické plány stačit?

Dystopická fantasy

Stoláriková Petra, alias Nena Turner

Je fantasy len o bytostiach a nadprirodzených schopnostiach? Nie… niekedy je to o krutosti nepredstaviteľného režimu spoločnosti, ktorý sa však môže stať realitou.

Krize vědy

Šimůnek Jan

Je obecně známo a na mnoha fórech diskutováno, že je věda v krizi (a jistě tomu tak není poprvé). Současnost se ovšem vyznačuje tím, že do hry vstupuje několik negativních faktorů paralelně a jejich vliv je více-méně synergický. Jedná se o faktory, dané fyziologií člověka (mj. je limitovaná schopnost vstřebat a udržet v mysli vědecká fakta), ekonomickými aspekty, přesahy vědy do ideologické a ekonomické sféry (a jejich zpětné působení). S předchozím do jisté míry působí i krize hodnocení výsledků a pokles prestiže (s čímž souvisí pokles důvěry veřejnosti). Silně diskutované je i řízení vědy, včetně rozhodování o kvalitě výstupů a o financování. Do toho všeho, jako by to nestačilo, nastoupila AI a už se, pochopitelně spíš negativně, začala projevovat také. Je tedy ohrožena ona vědeckost budoucnosti, jakou starší autoři SF považovali za více-méně samozřejmou.

Doba Nanotechnologická

Tomaštík Jan – JaRon

Doba kamenná, bronzová, železná… Napadlo vás někdy, jakou dobu prožíváme nyní a jaké nás ještě čekají? Materiály jsou základním kamenem lidské technologie a jsou pro lidstvo tak zásadní, že se po nich jmenují historická období. Čeká nás teď třeba doba nanotechnologická a doba chytrých materiálů? Podívejme se, jak se s pomocí sofistikovaných metod plazmatického naprašování vyrábí nové materiály a jak je testujeme s pomocí laserů a diamantů. To vše a více v přednášce Dr. Jana JaRona Tomáštíka, který tento výzkum krom Fyzikálního ústavu a Univerzity Palackého studoval na Fulbrightově stáži v USA na VTech univerzity.

Fenomén Návratu do budoucnosti 

Tvrdý Marek

Slavná filmová trilogie slaví 40 let od premiéry prvního dílu, a proto se v rámci oslav podíváme na nejzajímavější věci z historie samotné ságy, videoher, či animáku pro děti.

Koukneme na speciál u příležitosti setkání herců v roce 2015 a další vtipná videa. A projdeme si i merch vydaný v blízké budoucnosti, abyste opět mohli zažít ten pravý Návrat do vánočních obchodů.

Nejlepší hry podle Star Wars Prequels

Tvrdý Marek

Svět Star Wars je velice rozsáhlý a vzniká spousta videoher, které se v tomto světě odehrávají.

A tak se tato přednáška zaměří pouze na období epizod I – III včetně seriálu Klonových válek, aby představila všechny dobré videohry daného období. A jako bonus zmíní i ty nedobré.

Zářné zítřky s amnézií

Vrbenská Františka

Člověk i lidstvo disponují pamětí – značně omezenou. Existuje archetypální podvědomí? Co ztrácíme na své pouti časem? Katastrofy ovlivňují kolektivní zapomínání: kolik informací zbude, a které lze obnovit? Pomůže nám AI a kvantová úložiště? Dočkáme se simulované historie? Jak se mění pojetí paměti a pravdy? A co na to konspirační teorie: „Ať žije Atlantida a New York!“