Program 2020

♦ FANTASY ♦ SCI-FI ♦ HOROR ♦ VĚDA ♦ HISTORIE ♦

    Přednáška, přednášející a anotace

    (řazeny jsou abecedně, podle jména přednášejícího)

     

    Umělá inteligence ve vesmírných programech

    Halousek Milan

    Roboti a umělá inteligence jsou s vesmírem a kosmonautikou spojováni od nepaměti. Již autoři sci-fi literatury pracovali v některých svých dílech s pozemskou i mimozemskou umělou inteligencí a robotickými stroji, někdy i humanoidního vzhledu.

    Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS pomáhá lidské posádce několik více či méně složitých strojů s implementovaným „vlastním myšlením“. Tím nejsložitějším robotem byl určitě americký Robonaut, který byl na ISS testován mezi roky 2011 až 2018. A v létě roku 2019 pracoval krátce v ruském segmentu ISS i 180 cm vysoký humanoidní robot Fjodor, varianta ruského vojenského a záchranářského robota. A za několik let rozšíří posádku i velká robotka Valkyria s výrazným dekoltem.

    Posádce ale při jejich práci pomáhají i další malí robotičtí pomocníci – evropský Cimon, japonský Kirobo nebo americké Astrovčely Bumble, Honey a Queen.

    Stroje s částečnou umělou inteligencí jsou v kosmonautice využívány již dlouho. Připomeňme si například sovětské Lunochody, nebo americké sondy zkoumající Mars.

    Historii i budoucnost kosmonautiky spojenou s inteligentními roboty představí na přednášce Milan Halousek z České astronomické společnosti.

     

    Anatomie robota

    Hrbáček Jiří

    Přednáška bude formou teoretických výkladů doplněných praktickými  workshopy a ukázkami. Budeme se věnovat základním systémům robotů, řadě senzorů i komunikaci robotů s okolím.

    Vše bude pojato tak, aby si své odnesli úplní začátečníci i již pokročilejší zájemci. Zájemci se naučí postavit jednoduchého robota a naprogramovat jej. Poznají specifika systémů pracujících v reálném čase, důležitost autodiagnostiky i konstrukce systémů s ohledem na servisní diagnostiku. Rychlá a efektivní diagnostika systémů je zásadní, pro spolehlivý chod systémů a v případě poruchy také pro dostatečně rychlé odstranění závady a opětné zprovoznění systému.

    Dozvíme se také něco o konstrukci systémů, s možností upgradu jejich funkcionality za provozu. Se mnou poznáte také některé mé žáky z kurzů robotiky. Tito žáci, základní školy umí to, co ani mnoho vysokoškoláků. Na mezinárodních akcích technických vysokých škol (Namakaný den na STU v Košicích) již dvakrát učili vysokoškolské i středoškolské učitele programovat roboty v assembleru. Nejsou to zvlášť nadaní žáci s vysokým IQ na hranici geniality. Jsou to obyčejní kluci a holky s velkým zájmem o robotiku a techniku. A věřte, že děvčata jsou někdy lepší než kluci.

     

    Zázrak a Pérák: Co nás čeká v budoucnosti „dechberoucího“ univerza?

    Kopl Petr, Macek Petr

    Scenárista Petr Macek a výtvarník Petr Kopl vytvořili svými komiksy Dechberoucí Zázrak (25. sešitů) a Pérák (2. série v rámci ABC) původní český propojený komiksový vesmír plný magie a legend. Retroaktivně do něj byla dokonce zařazena i Koplova dvoudílná Kronika vzkříšence, což z něj tvoří na tuzemské podmínky vskutku unikátní projekt. Co nás v něm česká dál? Vrátí se ještě Dechberoucí Zázrak, který vše odstartoval? Má ještě kam pokračovat druhoválečný Pérák, jehož „budoucnost“ de facto známe? Která další postava má našlápnuto na vlastní spin-off? A stačí na všechno původní autorská dvojice nebo povolá posily? Dozvíte se na přednášce pánu Macka a Kopla na Fénix Conu 2020!

     

    Průvodce marveláckou robotikou

    Král Ondřej

    Roboti a androidi to táhnou s Marvelem od prvních sešitů. Pojďme si představit ty nejznámější plecháče, robotické týmy i post-apokalyptické příběhy jako vystřižené z Terminátora.
    Čeká vás Ultron, Sentinelové a mnoho dalších.

     

    Super Heavy a Starship – duo (nejen) pro kolonizaci Marsu

    Majer Dušan

    Firma SpaceX dlouhodobě usiluje o kolonizaci Marsu. Po několika letech postupných úprav vykrystalizoval návrh podoby nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship, které mají tento cíl uskutečnit. Cesta to sice bude ještě dlouhá a těžká, ale první testovací prototypy se už staví a v nejbližších letech se máme rozhodně na co těšit. Přednáška provede posluchače postupným vývojem, aktuálním stavem a plány do budoucna. Řeč bude i o dalších možnostech využití tohoto plně znovupoužitelného systému.

     

    Fungovalo by to vůbec?

    Medek Leonard

    Mechaničtí tvorové – dnes nazývaní roboti – nás tak či onak provázejí už od antiky. Ovšemže pouze ve fantastice, a protože jejich autoři byli snílci a nikoli mechanikové, začasté ignorovali některá základní omezení…  Pojďme se na to podívat.

     

    K obrazu svému

    František Novotný

    Před více než 20 lety uspořádalo brněnské Kulturní středisko pod vedením čelního brněnského scifisty Karla Blažka sympózium o robotech, kde jsem měl tu čest vystoupit s přednáškou, neboť na počátku své literární dráhy jsem byl ve scifistické komunitě zapsán jako autor povídek o robotech. Přednáška se zabývala otázkou, kdy a proč se v lidské mysli vynořil pojem umělé bytosti, jaký by byl její vztah k jejímu tvůrci, tedy k člověku, jak by se dal testovat modelováním umělých inteligencí na počítačích, včetně otázky, zda by roboti mohli dospět k závěru, že člověk je jejich Bohem, že jsou jeho obrazem. Přednáška tedy  shrnovala úvahy, které mě na základě Lemovy Summy technologiae vedly, kromě jiného, k sepsání povídky Legenda o Madoně z Vrakoviště a novely Ramax, a myslím, že i pro posluchače letošního Fénixconu, který na to zapomenuté sympózium bezděky navazuje,  bude zajímavé prověřit, jak se na ní podepsal či nepodepsal zub času.

     

    Bitva o most přes řeku Tollense z pohledu conanovského autora

    Šimůnek Jan

    Překvapivý nález, pocházející z „neexistujícího“ starověku Evropy severně od Alp.

    Co se tehdy odehrálo, a proč? Proč jediný nález tak dramaticky překresluje pohled na dějiny Evropy v době bronzové?

    Souvisí nějak Conan se Starými pověstmi českými (autor se domnívá, že ano)?

     

    Věda vs Space opera

    Tomáštík Jan, Loukota Ladislav (vedator.org)

    Když Han a Chewbaca prchají před Impériem, zadají na hyperpohonu kurz a když je nevytáhne Interdiktor, jsou druhý den v jiném hvězdném systému. Kapitán Kirk se s tím taky moc nepáře a díky warpu je pro něj vzdálenost k Alfa Centauri otázkou jednoho drinku s ženskými členy posádky. Jak se však na oblíbené technobláboly, pardon techno zázraky dívá současná věda?
    Na to vám odpoví fyzik a kovaný fanda sci-fi Jan “JaRon” Tomáštík a vědecký žurnalista Ladislav “Raynor” Loukota, tvůrci známé pop-vědecké stránky VĚDÁTOR.

     

    R. U. R. – předchůdci a následníci

    Vrbenská Františka

    Lidé od počátku dějin toužili vytvořit umělou bytost, která by jim sloužila. Z říše mýtů a magie vešla do literatury a vědy, do rozvoje technologií a do filmu. Roboty / replikanty představil Karel Čapek světu před 100 lety. Navázal přitom na Mary Shelleyovou, aby se sám stal inspirací pro P. K. Dicka. Ze všech tvůrců SF byl však první a zřejmě i jediný, kdo plně pochopil ekonomické a sociální dopady robotiky. 

     

    Robokalypsa a další (kata)strofy

    Waschka Robert

    Vládu nad světem převzal Skyling (Netfing, Webdezert… atd.), lidstvo bojuje s posledních sil s humanoidními roboty!

    Proč humanoidními? Proč roboty? Nezlikviduje nás spíše něco malinkatého… třeba epidemie… nanovirů. No a nebo nám spíše hrozí staré dobré člověk člověku vlkem?

    A co s tím? Technologie obrany od robotů přes ufony až po zombie-důchodce.