Program 2020

♦ FANTASY ♦ SCI-FI ♦ HOROR ♦ VĚDA ♦ HISTORIE ♦

    Přednáška, přednášející a anotace

    (řazeny jsou abecedně, podle jména přednášejícího)

     

    Umělá inteligence ve vesmírných programech

    Halousek Milan

    Roboti a umělá inteligence jsou s vesmírem a kosmonautikou spojováni od nepaměti. Již autoři sci-fi literatury pracovali v některých svých dílech s pozemskou i mimozemskou umělou inteligencí a robotickými stroji, někdy i humanoidního vzhledu.

    Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS pomáhá lidské posádce několik více či méně složitých strojů s implementovaným „vlastním myšlením“. Tím nejsložitějším robotem byl určitě americký Robonaut, který byl na ISS testován mezi roky 2011 až 2018. A v létě roku 2019 pracoval krátce v ruském segmentu ISS i 180 cm vysoký humanoidní robot Fjodor, varianta ruského vojenského a záchranářského robota. A za několik let rozšíří posádku i velká robotka Valkyria s výrazným dekoltem.

    Posádce ale při jejich práci pomáhají i další malí robotičtí pomocníci – evropský Cimon, japonský Kirobo nebo americké Astrovčely Bumble, Honey a Queen.

    Stroje s částečnou umělou inteligencí jsou v kosmonautice využívány již dlouho. Připomeňme si například sovětské Lunochody, nebo americké sondy zkoumající Mars.

    Historii i budoucnost kosmonautiky spojenou s inteligentními roboty představí na přednášce Milan Halousek z České astronomické společnosti.

     

    Anatomie robota

    Hrbáček Jiří

    Přednáška bude formou teoretických výkladů doplněných praktickými  workshopy a ukázkami. Budeme se věnovat základním systémům robotů, řadě senzorů i komunikaci robotů s okolím.

    Vše bude pojato tak, aby si své odnesli úplní začátečníci i již pokročilejší zájemci. Zájemci se naučí postavit jednoduchého robota a naprogramovat jej. Poznají specifika systémů pracujících v reálném čase, důležitost autodiagnostiky i konstrukce systémů s ohledem na servisní diagnostiku. Rychlá a efektivní diagnostika systémů je zásadní, pro spolehlivý chod systémů a v případě poruchy také pro dostatečně rychlé odstranění závady a opětné zprovoznění systému.

    Dozvíme se také něco o konstrukci systémů, s možností upgradu jejich funkcionality za provozu. Se mnou poznáte také některé mé žáky z kurzů robotiky. Tito žáci, základní školy umí to, co ani mnoho vysokoškoláků. Na mezinárodních akcích technických vysokých škol (Namakaný den na STU v Košicích) již dvakrát učili vysokoškolské i středoškolské učitele programovat roboty v assembleru. Nejsou to zvlášť nadaní žáci s vysokým IQ na hranici geniality. Jsou to obyčejní kluci a holky s velkým zájmem o robotiku a techniku. A věřte, že děvčata jsou někdy lepší než kluci.

     

    Zázrak a Pérák: Co nás čeká v budoucnosti „dechberoucího“ univerza?

    Kopl Petr, Macek Petr

    Scenárista Petr Macek a výtvarník Petr Kopl vytvořili svými komiksy Dechberoucí Zázrak (25. sešitů) a Pérák (2. série v rámci ABC) původní český propojený komiksový vesmír plný magie a legend. Retroaktivně do něj byla dokonce zařazena i Koplova dvoudílná Kronika vzkříšence, což z něj tvoří na tuzemské podmínky vskutku unikátní projekt. Co nás v něm česká dál? Vrátí se ještě Dechberoucí Zázrak, který vše odstartoval? Má ještě kam pokračovat druhoválečný Pérák, jehož „budoucnost“ de facto známe? Která další postava má našlápnuto na vlastní spin-off? A stačí na všechno původní autorská dvojice nebo povolá posily? Dozvíte se na přednášce pánu Macka a Kopla na Fénix Conu 2020!

     

    Průvodce marveláckou robotikou

    Král Ondřej

    Roboti a androidi to táhnou s Marvelem od prvních sešitů. Pojďme si představit ty nejznámější plecháče, robotické týmy i post-apokalyptické příběhy jako vystřižené z Terminátora.
    Čeká vás Ultron, Sentinelové a mnoho dalších.

     

    Super Heavy a Starship – duo (nejen) pro kolonizaci Marsu

    Majer Dušan

    Firma SpaceX dlouhodobě usiluje o kolonizaci Marsu. Po několika letech postupných úprav vykrystalizoval návrh podoby nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship, které mají tento cíl uskutečnit. Cesta to sice bude ještě dlouhá a těžká, ale první testovací prototypy se už staví a v nejbližších letech se máme rozhodně na co těšit. Přednáška provede posluchače postupným vývojem, aktuálním stavem a plány do budoucna. Řeč bude i o dalších možnostech využití tohoto plně znovupoužitelného systému.

     

    Fungovalo by to vůbec?

    Medek Leonard

    Mechaničtí tvorové – dnes nazývaní roboti – nás tak či onak provázejí už od antiky. Ovšemže pouze ve fantastice, a protože jejich autoři byli snílci a nikoli mechanikové, začasté ignorovali některá základní omezení…  Pojďme se na to podívat.

     

    K obrazu svému

    Novotný František

    Před více než 20 lety uspořádalo brněnské Kulturní středisko pod vedením čelního brněnského scifisty Karla Blažka sympózium o robotech, kde jsem měl tu čest vystoupit s přednáškou, neboť na počátku své literární dráhy jsem byl ve scifistické komunitě zapsán jako autor povídek o robotech. Přednáška se zabývala otázkou, kdy a proč se v lidské mysli vynořil pojem umělé bytosti, jaký by byl její vztah k jejímu tvůrci, tedy k člověku, jak by se dal testovat modelováním umělých inteligencí na počítačích, včetně otázky, zda by roboti mohli dospět k závěru, že člověk je jejich Bohem, že jsou jeho obrazem. Přednáška tedy  shrnovala úvahy, které mě na základě Lemovy Summy technologiae vedly, kromě jiného, k sepsání povídky Legenda o Madoně z Vrakoviště a novely Ramax, a myslím, že i pro posluchače letošního Fénixconu, který na to zapomenuté sympózium bezděky navazuje,  bude zajímavé prověřit, jak se na ní podepsal či nepodepsal zub času.

     

    Vesmír „Made in China“

    Přibyl Tomáš

    Čína je kosmickou supervelmocí se vším všudy. Zvládla vyslat člověka do vesmíru, vytvořit vlastní orbitální stanici, její sonda s výsadkovým modulem a automatickým vozidlem dorazí za pár týdnů k Marsu, letos odzkoušela novou kosmickou loď i malý raketoplán, vyvíjí znovupoužitelné rakety, její sondy pracují na přivrácené i odvrácené straně Měsíce, chystá se na odběr vzorků hornin z jeho povrchu a jejich dopravu do pozemských laboratoří… V přednášce si představíme čínskou vesmírnou současnost a nejbližší budoucnost, o níž ještě hodně uslyšíme.

     

    Beseda s Vladimírem Remkem

    Remek Vladimír

    Beseda o tom, jak probíhala příprava k letu do vesmíru, jaké to tam nahoře je a o dalších věcek spojených s cestou do vesmíru.

     

    Bitva o most přes řeku Tollense z pohledu conanovského autora

    Šimůnek Jan

    Překvapivý nález, pocházející z „neexistujícího“ starověku Evropy severně od Alp.

    Co se tehdy odehrálo, a proč? Proč jediný nález tak dramaticky překresluje pohled na dějiny Evropy v době bronzové?

    Souvisí nějak Conan se Starými pověstmi českými (autor se domnívá, že ano)?

     

    Věda vs Space opera

    Tomáštík Jan, Loukota Ladislav (vedator.org)

    Když Han a Chewbaca prchají před Impériem, zadají na hyperpohonu kurz a když je nevytáhne Interdiktor, jsou druhý den v jiném hvězdném systému. Kapitán Kirk se s tím taky moc nepáře a díky warpu je pro něj vzdálenost k Alfa Centauri otázkou jednoho drinku s ženskými členy posádky. Jak se však na oblíbené technobláboly, pardon techno zázraky dívá současná věda?
    Na to vám odpoví fyzik a kovaný fanda sci-fi Jan “JaRon” Tomáštík a vědecký žurnalista Ladislav “Raynor” Loukota, tvůrci známé pop-vědecké stránky VĚDÁTOR.

     

    R. U. R. – předchůdci a následníci

    Vrbenská Františka

    Lidé od počátku dějin toužili vytvořit umělou bytost, která by jim sloužila. Z říše mýtů a magie vešla do literatury a vědy, do rozvoje technologií a do filmu. Roboty / replikanty představil Karel Čapek světu před 100 lety. Navázal přitom na Mary Shelleyovou, aby se sám stal inspirací pro P. K. Dicka. Ze všech tvůrců SF byl však první a zřejmě i jediný, kdo plně pochopil ekonomické a sociální dopady robotiky. 

     

    Robokalypsa a další (kata)strofy

    Waschka Robert

    Vládu nad světem převzal Skyling (Netfing, Webdezert… atd.), lidstvo bojuje s posledních sil s humanoidními roboty!

    Proč humanoidními? Proč roboty? Nezlikviduje nás spíše něco malinkatého… třeba epidemie… nanovirů. No a nebo nám spíše hrozí staré dobré člověk člověku vlkem?

    A co s tím? Technologie obrany od robotů přes ufony až po zombie-důchodce.