Program 2020

♦ FANTASY ♦ SCI-FI ♦ HOROR ♦ VĚDA ♦ HISTORIE ♦

    Přednáška, přednášející a anotace

    (řazeny jsou abecedně, podle jména přednášejícího)

     

    Umělá inteligence ve vesmírných programech

    Halousek Milan

    Roboti a umělá inteligence jsou s vesmírem a kosmonautikou spojováni od nepaměti. Již autoři sci-fi literatury pracovali v některých svých dílech s pozemskou i mimozemskou umělou inteligencí a robotickými stroji, někdy i humanoidního vzhledu.

    Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS pomáhá lidské posádce několik více či méně složitých strojů s implementovaným „vlastním myšlením“. Tím nejsložitějším robotem byl určitě americký Robonaut, který byl na ISS testován mezi roky 2011 až 2018. A v létě roku 2019 pracoval krátce v ruském segmentu ISS i 180 cm vysoký humanoidní robot Fjodor, varianta ruského vojenského a záchranářského robota. A za několik let rozšíří posádku i velká robotka Valkyria s výrazným dekoltem.

    Posádce ale při jejich práci pomáhají i další malí robotičtí pomocníci – evropský Cimon, japonský Kirobo nebo americké Astrovčely Bumble, Honey a Queen.

    Stroje s částečnou umělou inteligencí jsou v kosmonautice využívány již dlouho. Připomeňme si například sovětské Lunochody, nebo americké sondy zkoumající Mars.

    Historii i budoucnost kosmonautiky spojenou s inteligentními roboty představí na přednášce Milan Halousek z České astronomické společnosti.

     

    Turingův odkaz stále živý? (aneb Vše začíná od ALANa)

    Hloušková Zuzana

    Posunuli jsme se ve vnímání robotů od Turingových časů a jak moc? K čemu jsme ve vývoji robotických pomocníků dospěli a kam to půjde dál? Přednášku o využití a tvorbě umělé inteligence na příkladech poradenských chatbotů doplní Turingův humanitní test, který mohou zájemci z přítomných posluchačů podstoupit a ověřit si, zda jsou skutečně lidé.

    Účinkují: Roboterapeut Jan Hloušek („mým cílem je především porozumění zákonitostem robotí duše“), robolingvistka Zuzana Hloušková („snažím se i v naprostém mlčení najít s roboty společnou řeč“) a testovací robot ALAN.

     

    Anatomie robota

    Hrbáček Jiří

    Přednáška bude formou teoretických výkladů doplněných praktickými  workshopy a ukázkami. Budeme se věnovat základním systémům robotů, řadě senzorů i komunikaci robotů s okolím.

    Vše bude pojato tak, aby si své odnesli úplní začátečníci i již pokročilejší zájemci. Zájemci se naučí postavit jednoduchého robota a naprogramovat jej. Poznají specifika systémů pracujících v reálném čase, důležitost autodiagnostiky i konstrukce systémů s ohledem na servisní diagnostiku. Rychlá a efektivní diagnostika systémů je zásadní, pro spolehlivý chod systémů a v případě poruchy také pro dostatečně rychlé odstranění závady a opětné zprovoznění systému.

    Dozvíme se také něco o konstrukci systémů, s možností upgradu jejich funkcionality za provozu. Se mnou poznáte také některé mé žáky z kurzů robotiky. Tito žáci, základní školy umí to, co ani mnoho vysokoškoláků. Na mezinárodních akcích technických vysokých škol (Namakaný den na STU v Košicích) již dvakrát učili vysokoškolské i středoškolské učitele programovat roboty v assembleru. Nejsou to zvlášť nadaní žáci s vysokým IQ na hranici geniality. Jsou to obyčejní kluci a holky s velkým zájmem o robotiku a techniku. A věřte, že děvčata jsou někdy lepší než kluci.

     

    Jak komiksové filmy a seriály mění komiksy

    Král Ondřej

     

     

    Super Heavy a Starship – duo (nejen) pro kolonizaci Marsu

    Majer Dušan

    Firma SpaceX dlouhodobě usiluje o kolonizaci Marsu. Po několika letech postupných úprav vykrystalizoval návrh podoby nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship, které mají tento cíl uskutečnit. Cesta to sice bude ještě dlouhá a těžká, ale první testovací prototypy se už staví a v nejbližších letech se máme rozhodně na co těšit. Přednáška provede posluchače postupným vývojem, aktuálním stavem a plány do budoucna. Řeč bude i o dalších možnostech využití tohoto plně znovupoužitelného systému.

     

    Zítřky, které nenastaly

    Medek Leonard

     

     

    K obrazu svému

    Novotný František

    Před více než 20 lety uspořádalo brněnské Kulturní středisko pod vedením čelního brněnského scifisty Karla Blažka sympózium o robotech, kde jsem měl tu čest vystoupit s přednáškou, neboť na počátku své literární dráhy jsem byl ve scifistické komunitě zapsán jako autor povídek o robotech. Přednáška se zabývala otázkou, kdy a proč se v lidské mysli vynořil pojem umělé bytosti, jaký by byl její vztah k jejímu tvůrci, tedy k člověku, jak by se dal testovat modelováním umělých inteligencí na počítačích, včetně otázky, zda by roboti mohli dospět k závěru, že člověk je jejich Bohem, že jsou jeho obrazem. Přednáška tedy  shrnovala úvahy, které mě na základě Lemovy Summy technologiae vedly, kromě jiného, k sepsání povídky Legenda o Madoně z Vrakoviště a novely Ramax, a myslím, že i pro posluchače letošního Fénixconu, který na to zapomenuté sympózium bezděky navazuje,  bude zajímavé prověřit, jak se na ní podepsal či nepodepsal zub času.

     

    Vesmír „Made in China“

    Přibyl Tomáš

    Čína je kosmickou supervelmocí se vším všudy. Zvládla vyslat člověka do vesmíru, vytvořit vlastní orbitální stanici, její sonda s výsadkovým modulem a automatickým vozidlem dorazí za pár týdnů k Marsu, letos odzkoušela novou kosmickou loď i malý raketoplán, vyvíjí znovupoužitelné rakety, její sondy pracují na přivrácené i odvrácené straně Měsíce, chystá se na odběr vzorků hornin z jeho povrchu a jejich dopravu do pozemských laboratoří… V přednášce si představíme čínskou vesmírnou současnost a nejbližší budoucnost, o níž ještě hodně uslyšíme.

     

    Beseda s Vladimírem Remkem

    Remek Vladimír

    Beseda o tom, jak probíhala příprava k letu do vesmíru, jaké to tam nahoře je a o dalších věcek spojených s cestou do vesmíru.

     

    Bitva o most přes řeku Tollense z pohledu conanovského autora

    Šimůnek Jan

    Překvapivý nález, pocházející z „neexistujícího“ starověku Evropy severně od Alp.

    Co se tehdy odehrálo, a proč? Proč jediný nález tak dramaticky překresluje pohled na dějiny Evropy v době bronzové?

    Souvisí nějak Conan se Starými pověstmi českými (autor se domnívá, že ano)?

     

    Věda vs Robotí apokalypsa

    Tomáštík Jan, Loukota Ladislav (vedator.org)

    Každé pořádné sci-fi s roboty končí v lepším případě překonáním lidských pánů, v horším rovnou porážkou lidstva. A to nehledě na to, jedná-li se o roboty z plechových hejblátek, elektroniky nebo naklonovaného masa či genetické magie. V této přednášce autoři Vědátora – fyzik Jan „JaRon“ Tomáštík a žurnalista Ladislav „Raynor“ Loukota – prosviští známá apokalyptická robotí sci-fi a nejen to. Podívají se také na současný stav lidského výzkumu a techniky, aby spolu s Vámi zjistili, která z umělých stvoření nás asi vyhladí nejpravděpodobněji. 

     

    Nezbedné děti pana Rossuma

    Vrbenská Františka

    Před sto lety postavil Karel Čapek své roboty do čela řady jejich předchůdců. Navázal na Mary Shelleyovou, aby inspiroval další tvůrce SF včetně P. K. Dicka. Byl první a zřejmě jediný, kdo plně pochopil ekonomické a sociální dopady robotiky. Do jaké míry se mu podařilo vystihnout vývoj umělé inteligence?

     

    Roboti a světlé temné zítřky

    Waschka Robert

    Smrtící stroje. Dálkové ovládání aneb VR zabijáci, či zachránci.  Robocop a ti druzí.
    Přednáška s násilnými ukázkami bude jako vždy na bojová témata. Některá těžce scifi, jiná až osobně blízká.